Essea lea deaksta, mas čálli suokkardallá muhtun ášši eará beliid. Essea sáhttá čállit dušše fal iežas jurdagiid ja dieđuid várás, muhto muhtumin čállis lea geavahusas materiála dahje vuođđodeaksta, man son ávkkástallá iežas deavsttas. Materiálan sáhttá leat vaikkoba bloggačálus, kolumna dahje oaivilčálus.

Materiálii vuođđuduvvi essea ii leat vuođđodeavstta deahtisteapmi. Čálli nappo vállje, maid deavstta áššiid son gieđahallá iežas esseas. Ulbmil lea, ahte essea čálli dego ságastallá materiálain. Son ovdanbuktá, kommentere ja árvvoštallá materiálas muitaluvvi dieđuid ja jurdagiid sihke ovddida daid ovddosguvlui. Stuorimus oassi esseas lea čálli iežas suokkardallan.

Mot čujuhuvvo materiálii?

Essea čálli galgá álohii čujuhit lohkkái mat essea sisdoaluin leat su iežas jurdagat ja mat bohtet materiálas. Čálli čájeha materiála geavaheapmái čujuhusain, mii muitala gean jurdagis lea sáhka ja mas lea dieđut leat váldojuvvon. Jus materiálas luoikkaha sánis sátnái, luoikkahuvvon oassi galgá merket aisttonmearkkaid sisa.

Go materiálii čujuha vuosttas geardde, de galgá máinnašit deavstta čálli ovda- ja sohkanama sihke materiála deakstašlája, bajilčálus, almmuhanbáiki ja -áigi. Go seammá materiálii čujuha materiálas ođđasit, lohkki diehtá juo mas materiálas lea gažaldat. Dalle lea nohkka almmuhit čálli sohkanama dahje deakstašlája (omd. Nikunlassi lohká dahje kolumnas muitaluvvo).

Sátneválljašumiin čálli sáhttá almmuhit, leago son ovttaoaivilis vai sierra oaivilis materiála čálliin (omd. Rantapelkonen čuoččuha dahje Rantapelkonen lea vuoigadis, go lohká..).